PTAČÍ REQUIEM (věnováno dětem, obětem násilí)

To ptáče radost dávalo
svým zpěvem vůkol v dál,
ba slunce více zářilo
a každého ten zpěv tak hřál.


To ptáče bylo rozmilé
však jednou připlul černý mrak,
jenž hnátem smrti utišil
tlukot srdce holete
bijícího do oblak.


To ptáče v žalu utichlo
ptajíce se naposled:
proč nemůže již dále pět,
čí chtíč je tomu na vině,
že ničí onen lásky květ?