Vzít či nevzít?

Asi by bylo lépe ponechat majetek církví pěkně tam, kde nyní je! Ovšem v tom případě žádám stát, aby dal veškeré stávající sakrální nemovitosti do přibližného stavu, v jakém byly alespoň před rokem 1948. Neboť je zcela jasné, že jejich údržba, renovace a chod i po 22. letech tzv. revoluce je neustále ve větším a větším zbídačeném stavu! Díky aroganci státu, nedokonalé ochraně a lidské ignoraci se tyto sakrální památky, které jsou mnohdy až několik set let staré rozpadají lidem přímo před očima. Věřící mají svázané ruce, nevěřícím je jedno že mnoho památek již přestává existovat a turisté nad tím vším nevěřícně kroutí hlavou! Je mi jasné, že by toto vyšlo daleko, daleko dráž než je cena majetku určená k restituci církvím, ale lid se bojí tzv. rozkrádání státu, tudíž by mu nemělo být vůbec jedno jak je s tímto majetkem zacházeno po stránce zachování těchto jedinečných památek pro další generace? Ovšem pokud chceme našim potomkům ukazovat tyto svědky českých dějin jen z knih a fotografií není pro to třeba nic dělat!

-Zničené kostely severních čech zde:

-Zničené kostely zde:

-Jak církve k majetku přišly zde:

Nechť zarputilý lid restitucí církevních doloží, jak stát spravoval doposud tento majetek pro potomky budoucí, a pak ať posoudí, zda je hoden nadále pokračovat v likvidaci těchto mnohdy velmi starých památek.
Pak-li že lid český žádá konečnou destrukci veškerých sakrálních nemovitostí, nechť stále prosazuje svou zlovůli, a prach z těchto architektonických skvostů, ať ulpí na jejich rukou. A až se jejich potomci budou ptát "táto, mámo jak vypadal kostel, fara, kaple? Nechť pošlou je za drahý peníz do krajů, kde si těchto kamenných svědků lidských dějin váží.